Dub letní (Quercus robur L.)
Dub letní je často velmi statný listnatý strom dorůstající výšek až do 40 metrů. Koruna je široká a vysoká, s rozložitými větvemi. Dub se může dožít i 1000 let. Dub letní roste v celé Evropě, zejména mu vyhovují teplé nížiny, kde provází údolí řek a pahorkatin. Borka je u dubů do 30 let je hladká, lesklá a bělošedá, poté se mění v silnou, podélně rozpraskanou se šedým nádechem. Dřevo je kruhovitě pórovité, s výraznými dřeňovými paprsky, úzkou, bílou bělí a odolným ostře odlišeným hnědým jádrem. Má hrubé vlákno, je tvrdé, těžké a bohaté na třísloviny. Při uložení ve vodě dřevo černá. Dřevo dubu je nejpoužívanější palivo. Hoří velmi pomalu, dává poklidný oheň s krásně zářivými uhlíky. Dub je ideální pro kamna i kamnové a klasické krby. Přirozeně vysušený dub má hmotnost asi 760 kg/m3. Výhřevnost dubu je 2100 kWh/PRM; 4,2 kWh/kg (výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná a rozdíl je pouze v objemu spalovaného dřeva).
Buk lesní (Fagus sylvatica L.)
Buk patří k našim nejrozšířenějším lesním dřevinám. Jedná se většinou o statný, velký strom přibližně do 30 m výšky. Koruna mladších stromů je štíhlá, u starších značně široká a kupovitě klenutá. Fyziologické stáří u buku se pohybuje mezi 200 - 500 roky. Buk se vyskytuje v celé Evropě s výjimkou jihovýchodu. Má optimum v polohách 400 – 1000 m n.m. Buk je naše nejstinnější dřevina, vyhovují mu minerálně bohaté, vzdušné a humózní půdy s mírnou vlhkostí. Kůra buku je v mládí olovnatě šedohnědá, později bělošedá a zůstává trvale hladká. Dřevo buku je roztroušeně pórovité, lesklé, tvrdé a těžké, je narůžověle hnědé, bez barevně odlišeného jádra. Vlivem houbové nákazy bývá často vytvořeno nepravé jádro. Bukové dřevo je pro topení v kamnech a krbu jedno z nejvhodnějších. Dřevo rychle vysychá, lehce se zapaluje a oheň z bukového dřeva je živý se silně zářivými plameny. Po rozřezání a naštípání je třeba bukové dřevo ihned uskladnit na krytém místě, neboť může zahnívat a ztrácí se jeho výhřevnost. Přirozeně na vzduchu vysušený buk má měrnou hmotnost 720 kg/m3. Výhřevnost bukového dřeva je 2100 kWh/PRM; 4,2 kWh/kg (výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná a rozdíl je pouze v objemu spalovaného dřeva).
Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)
Jasan je zpravidla velmi vysoký opadavý strom, dosahující výšky kolem 40 metrů. Koruna jasanu je v mládí velice řídká, u starších stromů velmi vysoko klenutá a poněkud nepravidelná. Jasan se dožívá maximálně 250 let. Jasan ztepilý roste běžně v celé Evropě, nejvíce je rozšířen v lužních lesích na svěžích vlhkých půdách bohatých živinami. Borka mladších jasanů je hladká, postupem času stále víc rozdělená do políček a brázditá nebo s úzkými lištami, šedohnědá. Dřevo jasanu je velmi cenné, široce použitelné, je kruhovitě pórovité se světlými zřetelnými thyllami. Má narůžovělou běl, hnědé jádro, je tvrdé, těžko štípatelné, těžké a jedno z nejpružnějších. Dřevo jasanu je vedle buku pro topení v kamnech a krbu nejvhodnější! Rychle vysychá, lehce se zapaluje a oheň z jasanu je živý se silně zářivými plameny. Po rozřezání a naštípání je třeba jasanové dříví ihned uskladnit na krytém místě, neboť při delším vystavení dešti zahnívá a výhřevnost se ztrácí. Měrná hmotnost přirozeně vyschlého jasanového dřeva činí asi 720 kg/m3. Výhřevnost jasanového dřeva je 2100 kWh/PRM; 2,1 kWh/kg (výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná, rozdíl je tak pouze v objemu spalovaného dřeva).
Habr obecný (Carpinus betulus L.)
Habr je dřevina stromovitého vzrůstu s širokou, krásně klenutou korunou dorůstající výšek do 25 metrů. Vytváří často silně svalcovité kmeny. Maximální stáří se u habru pohybuje kolem 150 let. Habr se vyskytuje ve střední a jižní Evropě, kde je dřevinou nížin a smíšených lesů pahorkatin. Habr vyžaduje středně hluboké, svěží, vzdušné, písčitohlinité a hlinité půdy, snáší dobře i občasné záplavy. Kůra habru je světle nebo temně šedá a hladká, borka se zpravidla nevytváří. Dřevo habru je roztroušeně pórovité, s vlnitými letokruhy, bez zbarvení jádra. Dřevo habru je velmi pevné, tvrdé, těžké a pružné, říká se mu také železné dřevo. Barva habrového dřeva je bílá, často s šedavým odstínem. Trvanlivost má malou, je ale naším nejvýhřevnějším dřevem. Dřevo habru poskytuje krásné a pokojné plameny s kouzelně světélkujícími rozžhavenými uhlíky. Přirozeně vysušený habr má měrnou hmotnost 820 kg/m3. Výhřevnost habrového dřeva je 2200 kWh/PRM; 4,2 kWh/kg (výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná a rozdíl je pouze v objemu spalovaného dřeva). Habr byl vyhlášen stromem roku 2009!